HISTORIE SŮVÁCKÉHO TÁBORA

Prazáklad skupiny, která realizuje Sůvácký tábor, vznikl již v roce 1987. Tehdy se vytvořila parta lidí I. turnusu pod vedením Vildy Heřmanovského (hlavní vedoucí) a Marcely Kylichové (zástupkyně hl. vedoucího). Pořadatelem tábora bylo odborové hnutí tehdejší SECHEZY Lovosice (Severočeské chemické závody).

Tábor se odehrával v překrásném prostředí na Novoborsku – ve Sloupu v Čechách a nazýval se „Zátiší“.

původní logo tábora ve Sloupu v Čechách

Většina oddíláků byla v té době zaměstnána právě v SECHEZE Lovosice (našimi dávnými spolubojovníky byli např. Jarda Živec, Jirka a Věra Bubnovi, Franta Pick, Dana Tschakertová, Hana Stibingerová, Radek Vraný, Hanka Bičíková, Míla Bufáková, Jiřka Pazderová, Láďa Brchel, Luboš Počík, Alena Karlíková, Radek Veselý, Mirka Konečná st. i ml., Šárka Nedvědová a mnoho dalších. Z těch zakládajících až do dnešních dnů vydrželi: Marcela Vojířová, Radek Löwy a Vašek Čámek.

Táborníci 1987

V dobách slávy táborů s námi do Sloupu jezdilo více jak 200 dětí (většinou děti zaměstnanců SECHEZY). Díky deštivému počasí v letech 1988 a 1989 se náš tábor začal specializovat na ruční práce, aby děti neměly jenom pastelky a papír, začali jsme používat kůže, bavlnky, provázky, dráty, korálky a batiku a postupem času se náš záběr neustále rozšiřoval. Naší snahou je, kromě léty osvědčených věcí, každým rokem přibalit něco nového a neokoukaného.

vzorník výrobků z kůže, provázků a bavlnek

Zhruba v této době také vznikly první táborové insignie. V Novém Boru se nám při jednom z výletů podařilo zakoupit malé sádrové, různě zbarvené sovičky (a od té doby jsme je již nikde neobjevili), které se staly táborovým talismanem. Na ně jsme pak vyráběly kožené pytlíky, aby se daly nosit nas krku. Z kůže jsme také vyráběly tzv. motance na krk, na které se posléze dávaly dřevěné vypalované korále (za každý rok tábora 1). V pozdější době (už na Roželově) pak vznikly táborové medaile (ty získávají vítězové etapových her nebo ti kteří s námi byli min. 3x a další rok už z věkových důvodů nemouhou jet). Tyto symboly používáme dodnes.

táborový maskot táborové korále

táborová medaile

V roce 1993 pak pronájem a provozování tábora přešlo pod firmu HOPI (tvořenou táborovými vedoucími p. Hozákovou a p. Pickem) a u Sůváků se postupně objevovali další současní členové táborového osazenstva – Gejza Kuru, Helena Stupková, Irena Kosová, Karol Hanko, Andrejka Pazderová (Durková), Aleš Chod, Standa Pařízek atd.. Tábory měly v té době cca 80 – 100 dětí.

Po táboře v roce 2001 se osazenstvo Sůváků rozhodlo změnit prostředí a hledat novou inspiraci. Proto se dohodlo na spolupráci s pražskou neziskovou organizací PORTEUS, pod jejíž hlavičkou s cca 90-ti dětmi se konal srpnový tábor 2002. Se změnou tábora došlo také ke změně loga tábora, ale sova v něm samozřejmě zůstala.

logo Sůváckého tábora do r. 2012

Tábor 2002 byl však už od svého začátku poněkud dramatický. Původně domluvené středisko Pilský Mlýn pro 80 osob nám už v květnu bylo malé a proto PORTEUS zajistil nové středisko Ostrovec - Varvažov. Toto tábořiště však bylo bohužel den před odjezdem na tábor uzavřeno – v důsledku vytrvalých dešťů, podmáčeného terénu, hrozby pádu stromů a tragické události.

Přes noc nám pořadatel (PORTEUS) sehnal náhradní tábor – Sobenský rybník u Rožmitálu pod Třemšínem (provozovatel sdružení KYMEVO). Odjížděli jsme tedy na tábor a vlastně ani nevěděli kam. Neznali jsme ani adresu, ani telefon do tábora, aby rodiče mohli zavolat.

Tábor byl pěkný – ale jen dva dny – v pondělí v 6 ráno jsme urychleně evakuovali všechny děti i s věcmi na kopeček do jídelny – praskla hráz rybníka v těsném sousedství nad táborem a voda začala zaplavovat spodní chatky.

Nezapomenutelným byl pak obrázek, kdy zdravotnice Irena Kosová seděla na střeše jídelny (tam byl alespoň nějaký signál) a obvolávala postupně rodiče, že se opět stěhujeme – ale jinak jsme v poho.

Z celého osazenstva nás nakonec opustila jen jedna dívenka, pro kterou si přijel dědeček a odvezl si jí do Budějovic (ty byly pak pod vodou o něco málo později).

Přivolané autobusy nás během odpoledne převezly do dalšího nedalekého tábora (cca 15 km) na Zámeček Roželov (provozovatel opět sdružení KYMEVO), kde sice už jedna skupina pobývala, ale naštěstí postel zbyla na každého. Zde jsme zdárně tábor 2002 dokončili a jezdíme sem dodnes (s výjimkou roku 2007, kdy jsme si vyzkoušeli tábor na řece – ve Vlastějovicích). Tábor Zámeček Roželov leží na hranicích přírodního parku Třemšín.

Zámeček Roželov na obraze

Přírodní park Třemšín - cedule u tábora

Organizování tábora mezi Litoměřicemi a Prahou však nebylo optimální a pod svá křídla nás vzal díky ředitelce Bc. Zuzaně Bendové litoměřický Dům dětí a mládeže Rozmarýn, pod jehož hlavičkou jsme vyrazili na tábor 2003.

logo DDM Rozmarýn

Od roku 2004 se pak spojil vlastní tábor DDM Rozmarýn (cca 30 dětí) se Sůváckým táborem (cca 90 dětí) a až do roku 2009 se konaly tábory společně (počet dětí se pohyboval od 110 do 140, ale především v roce 2008 a 2009 jsme museli hodně zájemců z kapacitních důvodů odmítnout).

V roce 2010 bylo dohodnuto, že pro veliký zájem ze strany dětí se budou pořádat tábory dva. Jeden v červencovém termínu v Bělé pod Bezdězem a druhý „Sůvácký“ v srpnovém termínu na Zámečku v Roželově. Dle předpokladů oba tábory svoji kapacitu naplnily. Bělou prošlo cca 80 a Roželovem cca 110 táborníků.

V roce 2011 jsme se však z finančních důvodů (snížení finančních prostředků na činnost DDM) vrátili k modelu jednoho tábora - Sůváckého v Roželově s kapacitou 130 - 140 táborníků.

logo SŮVÁKŮ od roku 2012

Rok 2012 se opět ukazuje jako zlomový. Nostradamus předvídá konec až na zimu 2012, takže ten tábor snad ještě stihneme.
Vyráží se na staré místo (Roželov), ale s novou organizační záštitou. Pod křídla si nás bere občanské sdružení JETY 98 (lidé z původního 2. turnusu tábora Zátiší ve Sloupu, my jsme byli 1. turnus), které si na skoro celé prázdniny pronajalo areál Zámečku Roželov. Zajišťovali pro nás tedy ubytování, zásobování a stravu. Plánovaná kapacita cca 80 táborníků byla trochu překročena a nakonec nás jelo 124. Novinkou bylo i tzv. táborové soustředění mladých judistů Litokanu Litoměřice (stejně s námi jezdili už dříve), takže tvořili speciální oddíl a měli zabezpečeny navíc mimo hlavní program i tréninky.

V roce 2013 nás čekala opět malinká změna. Konečně jsme se rozhoupali a na konci roku 2012 bylo založeno a na Ministerstvu vnitra zaregistrováno občanské sdružení s názvem SŮVÁCI. Tábor 2013 je tedy prvním, který si budeme organizovat sami za sebe a tzv. na vlastní triko. Tábora se nakonec zúčastnilo celkem 80 dětí a 17 dospěláků.
V tomto roce jsme zavedli nová táborová ocenění:
"Dobrý duch tábora" (prvním držitelem se stal František WORTH)
"Pracant tábora" (prvním držitelem se stal Gejza KURU).

Cena "Pracant tábora" Cena "Dobrý duch tábora"

Rok 2014 je zřejmě opět trochu nejistý. O areál Zámečku Roželov bylo zažádáno v rámci církevních restitucí. Jedná se o historický majetek církve - vlastní zámeček a přilehlé pozemky. Současný provozovatel, sdružení Kymevo, který vlastní chatky, má ještě na tři roky uzavřenu nájemní smlouvu, ale kdo ví jak to dopadne. Jednání stále probíhají. Tak snad do zimy budeme chytřejší ...

.. a zima napověděla. Koncem roku jsme opět uzavřeli smlouvu s Kymevem na tábor 2014 v Roželově - termín 26.7 - 8.8.2014 a posléze pak i na rok 2015.

Konec roku 2015 je však opět pro Sůváky zlomový. Nájemci areálu (sdružení KYMEVO) k 31.12. tohoto roku končila nájemní smlouva a tak se Sdružení domluvilo se stávajícím majitelem (Lesy ČR) na pokračování nájemní smlouvy ještě na rok 2016, pod podmínkou, že budoucí majitel (Arcibiskupství pražské) s tímto bude souhlasit.
Proto se konala schůzka všech dne 12.10. na Arcibiskupství v Praze. Na této schůzce však ke shodě nedošlo, neboť Arcibiskupství se odmítlo k čemukoli vyjadřovat, dokud se nestane majitelem (předání areálu se očekávalo nejpozději do jara 2016). Z tohoto důvodu také nebyla uzavřena nájemní smlouva na rok 2016 mezi Kymevem a Lesy ČR.
Z tohoto pro nás vyplývá jediné:

ROŽELOV 2015 BYL POSLEDNÍ Sůvácký tábor v tomto zařízení!!!

V listopadu jsme pak dostali zprávu, že k předání zřejmě dojde již v prosinci 2015. Proto Sůvácká likvidační skupina 29.11.2015 vyrazila zřejmě na náš poslední výlet do Roželova sbalit sůvácké věci. Jen pro doplnění: církvi se vracel vlastní zámeček, baráček proti zámečku a stodola. K tomu patří i všechny pozemky na kterých je vlastní tábor. Tělocvična, toalety, umývárny byly vybudovány kdysi táborovými nadšenci v tzv. akci "ZET", ale předány budou zřejmě též. Všechny chatičky byly pak ve vlastnictví provozovatele - sdružení KYMEVO, které je začalo již rozprodávat místním zahrádkářům. Při naší návštěvě jich už v táboře moc nezbývalo, jak lze na fotografiích vidět.... opravdu smutný pohled.

Stav na Zámečku Roželov 29.11.2015

Ale optimismus nás neopustil, dokud existuje dobrá parta a táborníci, kteří s námi chtějí jezdit dál ....

... a jelikož jsme již od 12.10. věděli, že Roželov končí a slíbili jsme, že do konce listopadu dáme vědět co dál, tak jsme v tuto dobu hledali další vhodné působiště našeho tábora.

Ze zhruba 15-ti vytipovaných míst, a prověřování všech možných kritérií, jsme se jednohlasně dohodli na jednom.

Takže přímo z Roželova likvidační expedice zhruba po 3 hodinách jízdy zakotvila v novém hnízdišti Sůváků ...

... ve vzdálenosti 60 km od Litoměřic, v krásné krajině na pomezí CHKO Lužické hory a NP České Švýcarsko tu na nás čekal rekreační areál se 104 místy v chatičkách a 120 místy v pokojích na budovách:

Rekreační středisko U Jasanu v Chřibské,

kde jsme přes zimu uskladnili i naše táborové vybavení. Ještě téhož dne byla pak podepsána nájemní smlouva s termínem tábora 23.7. - 5.8.2016.

Tak snad se nám tu bude líbit ....

Výroční – 30. Sůvácký tábor 2016 pak proběhl ke všeobecné spokojenosti.

Z důvodu velkého zájmu jsme však museli již v polovině května ukončit nábor. Nakonec jelo 136 dětí a 25 dospěláků. Díky příznivému počasí jsem se i 2x smočili v místním rybníku (ale roželovský modrý bazének to nebyl). Oproti Roželovu jsme sice měli do lesa o něco dál, ale zato zde byl členitější terén, s množstvím různých cílů – vodopády, bunkry, lesní divadlo, kopečky a vršky, skály a malebné obce (Chřibská 1 – X). Za všeobecného souhlasu jsme tedy podepsali v září smlouvu na tábor 2017 opět v Chřibské.

Dne 1.1.2017 došlo ke změně právní formy Sůváků (ze zákona). Původní občanské sdružení se změnilo na "spolek" a dnem 31.1.2017 byl pak spolek zapsán u Krajského soudu v Ústí nad Labem jako tzv. zapsaný spolek pod názvem "Sůváci z.s.". Adresa sídla je Mírové náměstí 15/7, 412 01 Litoměřice (budova MěÚ Litoměřice) a doručovací adresa zůstává na A. Muchy 418/18, 412 01 Litoměřice.

Tábor 2017 proběhl bezproblémově i když jsme skoro "nafoukli" rekreační středisko. Tábora se zúčastnil v novodobé historii rekorní počet 157 dětí a 28 dospěláků. Místo tradičního celodenního výletu s buřťákem, vyrazili starší táborníci poznávat krásy přírody na terénních koloběžkách a mladší pak na lodičky do Hřenska. Objevili jsme i znovuotevřené= přírodní koupaliště v Chřibské - paráda.

Menu

HISTORIE SŮVÁCKÉHO TÁBORA